Budva, ačkoli je všeobecně uznávána jako centrum černohorského turismu, proslulé svými písečnými plážemi a dynamickým nočním životem, ve svém srdci uchovává také výjimečný duchovní a kulturní poklad. Rozmanitost náboženských přesvědčení v průběhu staletí formovala architekturu tohoto regionu, takže sakrální dědictví lze rozdělit na fascinující objekty v samotném starém centru města a monumentální klášterní komplexy v okolí.
Posvátné klenoty Starého Města Největší koncentrace historických kostelů se nachází v hradbách Starého Města, na malém prostoru, který svědčí o koexistenci různých tradic. Kostel Santa Maria in Punta: Jeden z nejstarších předrománských kostelů na černohorském pobřeží. Byl založen benediktiny v roce 840 na jihozápadním cípu (puntě) poloostrova Staré Město. Dnes je jeho interiér mimořádným akustickým prostorem, který se využívá pro výstavy klasické hudby a koncerty v rámci festivalu "Grad Teatar". Kostel sv. Jana Křtitele: Podle tradice pochází tento monumentální katolický kostel ze 7. století, přičemž svou současnou podobu získal pozdějšími rekonstrukcemi. Jeho štíhlá novogotická zvonice z roku 1867 je dominantou panoramatu Budvy. Interiér ukrývá neocenitelné poklady, včetně slavné ikony Panny Marie s Kristem (známé jako Budvanská Gospa nebo Madona in Punta), která je považována za patronku města. Kostel Nejsvětější Trojice: Pravoslavná katedrála postavená na náměstí před Citadelou. Byl postaven v letech 1789 až 1804 a je rozpoznatelný podle typické přímořské architektury s harmonickou kupolí a střídajícími se řadami bílého a červeného kamene. Interiér zdobí honosný ikonostas, který v 19. století namaloval řecký malíř ikon Naum Zetiri. Před kostelem se nachází hrob slavného spisovatele a politika Stjepana Mitrova Ljubiše.
Kostel sv. Sávy Posvěceného: Tento skromný, ale historicky cenný jednolodní pravoslavný kostel byl postaven v roce 1141. Byl postaven z místního bílého a šedavě růžového kamene a nachází se hned vedle kostela Santa Maria in Punta. Je zajímavé, že v průběhu historie sloužil po určitou dobu pravoslavným i katolickým věřícím.
Zbytky raně křesťanské baziliky (5. století): Přímo vedle kostela sv. Ivana archeologové objevili zbytky monumentální trojlodní baziliky z raně byzantského období. Dochovaly se krásné podlahové mozaiky, které svědčí o tom, že Budva byla důležitým křesťanským centrem již ve starověku. Klášterní komplexy v okolí Budvy V zázemí Budvy a oblasti Paštrovićů se nacházejí kláštery, které po staletí sloužily nejen jako duchovní útočiště, ale také jako centra gramotnosti, odboje a diplomacie. Klášter Praskvica: Nachází se na kopci nad Miločerem a Svetim Stefanem a je historickým a duchovním centrem kmene Paštrovićů. Svůj název dostal podle nedalekého pramene, jehož voda voní po broskvích (místní: praskve). Podle legendy byl založen v 11. století, přičemž první písemná listina pochází z roku 1413 (listina Balši III.). Hlavní kostel je zasvěcen svatému Mikuláši a v komplexu se nachází také bohatá pokladnice se starými rukopisy, ikonami a slavným zlatým křížem císaře Dušana. Klášter Podmaine (Podostrog): Nachází se na severním okraji samotné Budvy, pod kopcem Ostrog. Byl postaven v 17. a 18. století a dlouho sloužil jako letní sídlo metropolitů z Cetinje. Právě zde Petar II. Petrović Njegoš napsal části svého slavného díla „Horský věnec“. Komplex má dva kostely zasvěcené Nanebevzetí Panny Marie (menší a větší). Klášter Reževići: Nachází se na malebném útesu nad mořem, nedaleko Petrovce, a jeho historie sahá do 13. století. Podle tradice zde král Stefan Prvokorunovaný postavil první kostel (Nanebevzetí Panny Marie), zatímco císař Dušan později postavil kostel svatého arciděkana Stefana. Klášter je známý svou tradiční paštrovskou architekturou, krásným olivovým hájem a dochovanými fragmenty fresek. Klášter Stanjevići: Nachází se vysoko na svazích horského masivu nad Budvou, asi 600 metrů nad mořem. Byl postaven vévodou Nikolou Stanjevićem ve 14. století. Po staletí byl mohutně opevněným sídlem černohorských biskupů z dynastie Petrović-Njegoš. Zde biskup Petar I. Petrović Njegoš (svatý Petar Cetinjski) v roce 1798 sepsal Všeobecný černohorský a horský zákoník – první písemný zákoník v moderních dějinách Černé Hory.
Klášter Duljevo: Nachází se ve vesnici Kuljace, nad mysem Kuljace. Pochází ze 14. století (doba císaře Dušana) a byl metóhem (panstvím) kláštera Dečani. Je známý svými výjimečnými freskami zobrazujícími rod Nemanjićů a je považován za místo, kde se tradičně pěstovaly ruční práce a duchovní ticho.
Klášter Gradište: Nachází se v Buljarici, nedaleko Petrovce. Je zmíněn již ve 14. století v listině císaře Dušana. Hlavní kostel je zasvěcen svatému Mikuláši a ikonostas tohoto kláštera, který na konci 18. století vytvořil malíř Vasilije Rafailović, je považován za jedno z nejoriginálnějších uměleckých děl té doby na pobřeží. Mimo jiné obsahuje specifická vyobrazení svatých se zvířecími znaky, jako je svatý Kryštof se psí hlavou.